Farnost sv. Havla Rožná
Chybí ÚvodO farnostiPořad bohoslužebFotogalerieDalší rubrikyKontakt Chybí
Historie farnosti

V rámci roženské farnosti je spravováno deset obcí. Na území farnosti působí šest obecních úřadů. Značná část území farnosti se rozkládala na teritoriu pernštejnského panství, a tak jak se střídali majitelé Pernštejna, střídali se i patronové našeho farního kostela. Pernštejnové, Schroflové z Mansberka, Stockhamerové a od roku 1818 Mitrovští. Patroni se o svoji farnost pečlivě starali – ať šlo o stavbu nové fary, opravy kostela či ustanovování či pensionování farářů.

Po období sekularizace byla roženská farnost obnovena v roce 1749. Na sklonku devatenáctého století se zde rozvíjel bohatý hospodářský i spolkový život. Významnými hybateli obecního života byli právě katoličtí farníci – sedláci, učitelé i místní faráři. Na rozvoj hospodářského života navazoval i život kulturní a společenský. Pro odbyt své zemědělský produkce si katoličtí sedláci z farnosti založili hospodářské družstvo „Zádruha“ a po vybudované železniční dráze posílali své obilí a další produkci do měst. V zázemí družstva „Zádruha“ byl hospodářský provoz – nákup a prodej zemědělské a řemeslné produkce, dovoz a nákup potřeb pro zemědělce (hnojiv ad.), ale také společenský sál pro pořádání tanečních zábav, produkci ochotnického divadla a první obecní kino. V přízemí budovy Zádruhy byl umístěn také obchod pana Dvořáka. Majiteli a správci „Zádruhy“ byli katoličtí sedláci a sousedi sdružení jednak v lidové straně a jednak v kulturní a společenské organizaci Orel. Sousedi sdružení ve sportovní organizaci Sokol posléze budovali svůj společenský stánek – pro vystoupení svého ochotnického divadla a další kulturní akce - Sokolovnu na protější straně železniční tratě.

Ve dvacátých letech 20. století, když farnost spravoval Cyril Kytnar, podnítil výstavbu nového kulturního centra farnosti – Lidový dům. Na stavbě se podíleli opět katoličtí sedláci sdružení v peněžním družstvu Raifaisenka. K projektování Lidového domu přizvali sousedi významného brněnského funkcionalistického architekta Bohuslava Fuchse. Ten projektoval funkcionalistickou stavbu půvabně zasazenou do okolní krajiny a počítající s využitím volného prostoru před domem k velkým sportovním, společenským a kulturním akcím obce – taneční výlety, veřejná cvičení orelských jednot a žup, hodové slavnosti, poutové slavnosti aj. Sám Lidový dům sloužil jako místo pro sportovní cvičení Orlů, divadelní představen Orlů, taneční zábavy a bylo sem přeneseno ze Zádruhy i kino. Areál Zádruhy nadále sloužil jako hospodářské centrum lidovců a kulturní činnost byla přenesena do Lidového domu. Stavba Lidového domu probíhala v době světové hospodářské krize, a tím sociálně smýšlející katolíci, dávali obživu těm, kteří v krizi ztratili práci, či se snížil jejich příjem. Velkými církevními slavnostmi, které se v novém Lidovém domě odehrály byla farní slavnost uspořádaná k 50 životnímu jubileu faráře Cyrila Kytnara, nebo primiční slavnost novokněze P. Havlase.

01.jpg

Komunistický režim ale spolkovému životu udělal konec, a tak zdravá soutěživost a konkurence Orlů a Sokolů v obci ustala.

Pamětníci pestrého a bohatého života Orla usilovali hned po listopadu 1989 o obnovu orelského života. V počátku činnosti právě pamětníci dosáhli obnovení orelské jednoty Rožná v rámci Metodějovy župy a nárokovali na obecním úřadě restituci orelského majetku a část Lidového domu jako orelskou klubovnu. Celý Lidový dům nárokovat nebylo možné, protože stavitelem sice byli členové Orla, ale sdružení v družstvu Raifaisenka. Obecní úřad uznal nárok Orlů a vyčlenil jim k užívání někdejší kancelář Raifaisenky a část někdejšího bytu určeného pro správce Lidového domu. Obnovená orelská jednota pracuje v obci od roku 1990, počet členů se mění, za necelé dvacetiletí se zde již vystřídaly další generace členů. Naše jednota je nevelká a pevně doufáme v její další život a dokonce živý růst.

Členové Orla se podílejí na duchovních akcích – duchovní cvičení Orla, Orelská pout na Svatý Hostýn a spoluúčast na zabezpečování poutí Nový Jeruzalém. Mladí členové Orla obec naopak representují ve sportovních kláních – turnaje ve stolním tenisu a hlavně v bowlingu, kde získávali řadu vítězství. Velmi se o tyto úspěchy zasloužil bowlingový tým jehož nejúspěšnějším členem byl do svého vážného zranění Petr Kobza, který pro svůj úraz zameškal i podzimní biřmování 2006. Starostkou orelské jednoty je v posledních letech RNDr. Marie Navrátilová z Milasína.

V rámci farnosti pracují také dvě místní organizace KDU-CSL (Rožná, Bukov) a ve čtyřech zastupitelstvech naší farnosti mají lidovci také zastoupení (Rožná 4, Bukov 1, Věžná 1, Rodkov 1).

V živé paměti farníků jsou kněží P. František Pešek (v Rožné působil 34 roků -v letech 1943-1976, 15 let děkan bystřický). 30. výročí jeho úmrtí si farnost lonský podzim připomínala. Jeho nástupcem byl P. Dominik J. Doubrava, O. Praem. (1976-1990), P. Bohumil Němeček (1990-1993). Od roku 1993 farnost spravuje P. Jan Kubát. Od podzimu 2007 je administrátorem farnosti sv. Havla v Rožné P. MUDr. Karel Rozehnal. Nejstarší generace farnosti si ještě vzpomíná právě na působení stavitele Lidového domu P. Cyrila Kytnara, také iniciátora stavby regulace potoka Nedvědičky v obci, dále jeho nástupce P. Josefa Prokopa, který v Rožné působil do roku 1943, kdy přešel do Bystřice a byl ustanovený také jako děkan bystřický. Posledním kaplanem v naší farnosti byl P. Alois Kadlec, který zde působil krátce v letech 1943 až 1945. V posledním desetiletí se na duchovní správě farnosti podílí jáhen Mgr. Ladislav Kinc.

 © Farnost Rožná (webmaster) Nahoru Svátek má Simona
Počítadlo návštěv